V této reportáži si ukážeme různé dekorativní techniky pro úpravu stěn se sádrovými omítkami. Na finální úpravu stěn použijeme superbílou sádrovou malířskou stěrku s vysokou jemností. Stěrka je vhodná na všechny podklady, které se běžně používají u novostaveb i při rekonstrukci starších objektů. Díky své vysoké bělosti se hodí na opravy obydlených místností a na všechny dekorativní práce, ve kterých pak budou mít barvy mnohem jasnější odstín. Dosažitelná tloušťka v jedné vrstvě je 0-10mm. Ruční sádrová stěrka má hodně podobné vlastnosti, avšak barva omítky je šedobílá a proto se hodí na běžné malířské techniky. Díky tomu, že se sádrové omítky už nemusí brousit a jsou vhodné na jakýkoliv podklad, je úprava stěn velmi jednoduchá a efektivní.
1. Hladké povrchy
Za mokra hlazené povrchy se nebrousí, následná barevná úprava se provádí vodou ředitelnými barvami a laky. První den dokončíme stěnu do hladkého povrchu. Druhý den nakapeme na nerezové hladítko několik kapek barvy a ta se pak na stěnu nanáší pod různými úhly malou zednickou lžící nebo špachtlí nebo houbičkou. Můžeme nechat vidět bílou barvu nebo celou stěnu nejdříve plošně barevně vymalujeme. Použití různých barev a různých nástrojů otevírá nekonečné množství řešení. Stěna je dokonale hladká i vícebarevná dle fantazie.
2. Plastické povrchy
Různé designy stěn lze docílit rozličnými a zcela běžnými věcmi - například příborovým nožem, hřebenem, zmačkaným jednobarevným papírem, houbou, hadrem nebo třeba listem z umělé květiny. Při přípravě a vyrovnání stěny pomocí sádrové stěrky již povrch nehladíme do hladka, ale pro koncovou úpravu použijeme zvolený předmět. Po vytvrdnutí povrchu (ještě tentýž den) naneseme vybranou barvu pouze lokálně. Barva se na mokrém povrchu rozpije. Pokud je stěna již sušší, můžeme rozpití pomoci mokrým hadrem nebo houbou.
Stejně jako u první skupiny stěn můžeme kombinovat lesklé i matné barvy a na závěr přidat lak. Stěna má takový plastický vzor i barvu, jaký si vybereme a vytvoříme. Pomocí tvarovaného povrchu můžeme docílit i velmi zdařilé imitace kamene nebo třeba i kůry stromů. V případě, že chceme změnit design, použijeme kontaktní můstek a přímo na stávající stěnu můžeme nanést vrstvu novou a to i v případě, že je poslední vrstva lakovaná. Nový povrch pak můžeme vytvořit i z druhé skupiny stěn. Lze tedy libovolně přecházet z povrchů hlazených za mokra na plastický design i zpět.
Také lze přes připravenou šablonu nanést další vrstvu sádrové stěrky, čímž vytvoříme reliéf vystupující z plochy stěny. Sádrovou stěrkou lze rovněž připevňovat a retušovat sádrové odlitky na vystěrkované plochy.
3. Speciální techniky již pro zručné řemeslníky:
Metoda tzv. encausto s použitím minerální mramorové stěrkové hmoty. Jedná se o starou techniku, která byla známá především ve starém Řecku a Itálii a poté hojně používaná v renesanci. Tímto třívrstvým systémem je možné docílit vzhledu pískovcového či kamenného povrchu. Postupným vrstvením lze dosáhnout opticky až trojrozměrné hloubky, ale stěna přitom zůstane hladká.
Do koupelen, a podobných prostor s velkou vlhkostí, se na štuk ještě nanáší polyuretanový lak a u země zakončuje silikonem. Stěna pak vydrží stejnou zátěž jako keramické obklady.
Udělal nám všem radost a doufám, že i celá partička kolem projektu "Jak vaří Češi" udělala radost i jemu. První radost jsme měli z toho, když pozvá...
Celý článek»