Zakrslý králíček

Publikováno 21. 3. 2012
Zdroj: TV Nova

Zakrslí králíčci jsou milá a přítulná zvířátka. Velmi rychle si zvyknou i na děti, jsou kontaktní a bystře reagují na okolí. A začas se naučíme porozumět i jejich králičí řeči. S chovatelkou těchto domácích zvířátek si popovídáme o správném chovu.

Dospělý králík mívá do 1,5 kg a stejně jako u jiných zvířátek i zde máme různá plemena. My zde máme králíčka plemena beránek (beran), bývá těžší než obyčejný zakrslý králík. Váží přibližně od 1,25 do 2 kg. Má dobře vyvinuté svaly a silné krátké končetiny. Uši mu visí dolů. U kořene má silné výrazné hrboly (tzv. korunky) , které připomínají beraní rohy. Beránci bývají nejčastěji strakatí, hnědí nebo černí. Máme zakrslého berana činčilu, japonského, perlového, strakáče atd. Mnoho zakrslých králíků má ouška nahoru – hermelín černooký, zakrslý modrý, z. červený, durynský, siamský, kuní hnědý, zakrslý kastorex a ve výčtu bychom ještě mohli pokračovat.

 

Co budeme pro králíčka potřebovat:

Prostornou klec, aby se mohl otočit a poskočit. Doplníme ji o dřevěný domeček, ve kterém má králík úkryt a potřebné soukromí. Pořizujeme je dostatečně velké, aby sloužily, i když králík vyroste. Minimalizujeme části z plastu na místa, kam nedosáhne (podlaha klece), králíček plast ohryzává a může mu poškodit zdraví. Otvor do klece může být postranní nebo vrchní, vhodnější jsou postranní. Z takové klece králíček může vylézt i sám a také zaleze, když pobíhá volně po místnosti.

Misku doporučujeme těžší, keramickou, která se nedá převrátit, nebo závěsnou např. nerezovu na konstrukci klece. Napáječka se králíkům kupuje stejná jako ostatním hlodavcům, jenom přiměřeně veliká. Na konstrukci klece doplníme také závěsné jesličky na seno.

Budeme-li chodit s králíčkem ven, obstaráme si také obojek a vodítko.

Králíček je tvor čistotný, králičí bobky tedy nebudou hyzdit váš byt. Chodí na toaletu buď do klece, nebo se naučí na kočičí záchůdek či do jiné misky s drtí nebo pískem.

Králíček potřebuje dostatek pohybu, upevňuje to jeho zdraví, necháváme ho proběhnout, nejlépe víckrát denně. Pozor na kluzké podlahy, může jejich vlivem i ochrnout. Také odstraníme z dosahu všechny nebezpečné věci, zejména kabely elektrického vedení. Jedná se o malé zvířátko, je třeba si dát pozor, abychom jej někde nezašlápli nebo nepřivřeli!

Králíček je tvor společenský, potřebuje kamarády a dostatek pozornosti chovatele.

Strava králíčka má být pestrá – suché a zelené krmivo, nezapomeneme na vodu. Dopřejeme mu seno, krmné směsi a granule, zeleninu a ovoce a něco na hryzání např. tvrdý chleba, případně větvičky. Podle potřeby doplňujeme i vitaminy a lze mu dát také speciální hospodářskou sůl na lízaní.

Králíček je čistotný, většinou si základní osobní toaletu udělá sám, očistí se, v době línání mu pomůžeme kartáčováním. Králíčky nekoupeme, jejich hustá srst velmi dlouho schne. Pokud jsou drápky příliš dlouhé, svěříme je veterináři, než se je naučíme stříhat sami. Také potřebuje příležitostně kontrolovat zuby, když nemá dost tvrdé potravy mohou přerůstat. Opět se obrátíme na veterináře.

Králíčka chováme v čistotě, pravidelně čistíme klec, měníme podestýlku nebo podestýlkové textilie. Misky a napáječky pravidelně umýváme, denně vše kontrolujeme.

 

 

Mohlo by vás zajímat:
Chov králíků tehdy a dnes
Hlodavci: morčata, křečci, králíčci
Morče domácí – Ušlechtilá morčata
Fretka

 
 

Staňte se fanoušky Loskutáka na Facebooku

Nova.cz