Vánoce se kvapem blíží a mezi nezbytné povinnosti patří také výběr stromku. Řekneme si, jaké máme možnosti, v čem nepochybit a srovnáme výhody a nevýhody řezaných, umělých a kontejnerovaných stromků. Pokud se rozhodnete pro tradiční řezaný stromek...

Řezané stromky

Řezané vánoční stromky jsou absolutní klasikou, mnoho z nás si spojuje Vánoce právě s vůní jehličí. Řezané stromky nevybíráme pouze podle velikosti a ceny. Existuje více druhů vhodných jehličnanů a jsou mezi nimi značné rozdíly. Zaměřit bychom se měli např. i na životnost stromku a rozložení větví.

Základním rozhodnutím je – smrk, borovici či jedli? Probereme si jednotlivé druhy podrobněji. Smrk je českou klasikou a zároveň se jedná o nejlevnější možnost. Krásně voní, ale musíme počítat s tím, že rychle opadává a je nejnáročnější na přísun vody. Pro svou citlivost smrk není příliš vhodný do paneláků, suché a teplé prostředí mu nesvědčí. Delší životnost, hustý habitus a výrazné zabarvení mají smrky stříbrné, jsou také o něco dražší.

Pokud se chceme ze stromku kochat o poznání déle, zvolíme borovici. Při nákupu je ale třeba pečlivě vybírat, někdy je složitější najít požadovaný tvar, větve borovice rostou mnohdy nepravidelně a četné borovice jsou řídké. Pokud si trochu připlatíme, osvědčila se borovice černá, která má většinou lepší rozložení větví, krásné jehličí, je hustá a celkově vypadá lépe.

Máme ještě dalšího zástupce běžných vánočních stromků – jedli. Téměř všechny atributy mluví pro její volbu – dlouho vydrží, má pravidelnou stavbu větví a není náročná na přísun vody. Velmi dobře se na ni také věší ozdoby. Jedle je ale také nejdražší. Luxusní vánoční stromy jsou z jedle korejské nebo normandské, jsou pravidelné, husté a krásně vybarvené.

V každém případě ale musíme jakýkoliv řezaný stromek při nákupu vždy pořádně prohlédnout, zda nežloutne, nemá zalomené větvě. Také stržená kůra na kmeni může být příčinou kratší životnosti.

Jak na nákup stromku?

Při nákupu stromku dbáme nejen na to, jak vypadá, ale i na to, jak byl skladován. Pokud vidíme, že byl uchováván v teplé místnosti, stromek raději nekupujeme – bude mít výrazně sníženou životnost. Stejně tak si nepořizujeme stromek, který je uskladněn v igelitu nebo na navršené hromadě stromků – hrozí riziko, že je zapařen a stlačen.

Pokud si chceme ušetřit předvánoční stres a koupíme stromek v předstihu, musíme jej vhodně uskladnit. Ideální teplota je kolem nuly, rozhodně jej nepřechováváme v teple či na přímém slunci. Větve stromku pokud možno nesvazujeme, volné si lépe udrží svůj původní tvar. Takto zaopatřený strom vydrží i několik týdnů bez úhony. Jehličí stromku můžeme během Vánoc občas rosit rozprašovačem.

Kontejnerované stromky

Jak jsme si již řekli, kromě řezaných stromků mohou náš domov zdobit i živé stromky v květináči. Co vše obnáší péče o takový strom?

Štíhlý, ale hustý smrk omorika pochází z bývalé Jugoslávie a jedná se o velmi otužilý smrk. Tento strom přežije i trvale znečištěné ovzduší, nesnese ale trvalé zastínění.

Smrk pichlavý je původem z USA. Jedná se o druh, který dobře snáší sucha a roste v různých nadmořských výškách. Vyznačuje se kuželovitým tvarem a má krátké tuhé silně pichlavé jehličí. Je vyhledáván pro svůj nízký kompaktní tvar. Má formu zelenou i výrazně stříbřitou.

Pro pěstování v kontejneru jsou vhodné pomalu rostoucí jehličnany a nízké odrůdy. Najdeme je u smrků, jedlí i borovic. Stromky v květináči každoročně přesazujeme. Pokud si ale tuto práce chceme ušetřit, musíme si pořídit stromek starší, který již tolik neroste.

Při nákupu stromků nezapomínáme, že je nelze pěstovat jako pokojové rostliny. Kromě několika dní během svátků musí být stromky venku. O svátcích bychom stromek měli domů přenést na co nejkratší možnou dobu, ideálně na tři, maximálně na pět dní. Pokud bychom ho doma nechali déle, již do 10 dnů se stromek „přeladí“ na jarní režim a po návratu do zimy by mohl zmrznout.

Dovnitř stromek dáváme postupně, během několika dnů navyšujeme teplotu. Musíme myslet na jeho aklimatizaci. Stromku by rozhodně neprospělo, pokud bychom ho z mrazivé zahrady přenesli rovnou do vytopeného bytu. Nejprve mu proto dopřejeme několik dní na chladném, ale nikoliv mrazivém místě (např. ve sklepě nebo na chodbě) a až pak jej přeneseme do obývacího pokoje. Stejný postup, ale ještě pozvolnější, dodržujeme i při navrácení stromku na zahradu. Stromek během jara můžeme přesadit do volné půdy, zasazujeme ho s neporušeným balem, do stejné hloubky, jako byl v květináči. Máme-li strom malého vzrůstu, je možné jej v květináči nechat natrvalo.

Umělé stromky

Pokud si chceme ušetřit starosti s každoročním sháněním stromku a jeho následnou likvidací, ideálním řešením je stromek umělý. Neposkytuje sice typickou vánoční vůni, ale jinak nabízí mnohé výhody – neopadává z něj jehličí, není tedy nutné každý den uklízet, neteče z něj pryskyřice, má delší životnost, dokonale pravidelný tvar a navíc je vhodný i pro alergiky. Umělé stromky jsou z dálky k nerozeznání od stromů živých a vybírat můžeme z mnoha druhů a velikostí.

Stojany na stromky

Řádné upevnění stromku do stojánku je velmi důležité. Obzvlášť pokud máme děti a domácí mazlíčky, není radno důkladné upevnění podceňovat, předejdeme tak mnoha problémům, které by padající stromek mohl způsobit.

Stojánků je více druhů, některé si ukážeme. Oblíbené jsou dřevěné nebo kovové, do kterých je třeba kmínek většinou seříznout nebo sesekat a poté ze stran dotáhnout šrouby k jeho stabilizaci. Tyto stojánky ale zpravidla nemají žádný zásobník na vodu a jejich výhodou je především klasický vzhled. Stojánky většinou nejsou vyrobeny pouze z jednoho materiálu (např. dřevěné), mnohdy v sobě ukrývají bytelný (často kovový) mechanismus, který pomáhá kmínek upevnit. Pokud chceme, aby nám stromek vydržel co nejdéle, zvolíme si stojánek se zásobníkem na vodu – většinou jsou plastové či keramické – a každý den stromku poctivě doplňujeme vodu ve stojanu. S plastovými stojánky se navíc velmi jednoduše manipuluje – je totiž opatřen pohodlnou pákou, která stromeček bezpečně upevní, není tedy třeba nic šroubovat. Před upevněním kmínku bychom jej neměli zapomenout 1 až 2 centimetry seříznout, bude pak lépe sát vodu – během svátků jí může spotřebovat až několik litrů.

Co se stromkem po odstrojení

Po odstrojení rozhodně stromek nevyhazujeme do popelnice. V mnoha městech je po Novém roce organizován hromadný odvoz stromků, který většinou probíhá až do konce února. Odstrojený stromek stačí volně položit ke kontejnerům na směsný odpad, odkud bude odvezen. Stromky tak končí buď v kompostárnách, nebo ve spalovnách.