Šindele – střešní krytina

Aktualizováno 27.6. 2009 05:29

Asfaltový šindel získává stále více na oblibě a úspěšně konkuruje tradičním střešním krytinám. Lehká nosnost, vysoká odolnost proti sněhu a větrům a zajímavá cena dělají ze šindele střešní materiál budoucnosti.

Historie
Asfaltové šindele byly poprvé vyrobeny v USA před více než 100 lety a na americkém kontinentě zůstávají šindele nejpoužívanější střešní krytinou. V České republice se začaly šindele prodávat po roce 1990 a hned po svém uvedení si získaly značnou oblibu. Především díky snadné a rychlé pokládce a zajímavé ceně.
 

Šindelová střecha
Výhodami šindelové krytiny jsou její lehkost, která zbytečně nezatěžuje krovy, a poměrně nízká cena. Šindelovou střechu nemusíte dodatečně lakovat či jiným výrazným způsobem opečovávat. Představuje flexibilní zastřešovací systém, který vyhovuje všem požadavkům na snadnou a rychlou instalaci, dlouholetou odolnost střešního pláště a jeho estetické ztvárnění. Zároveň odpuzuje a zabraňuje vniknutí hmyzu do střechy. Při dešti zajistí šindelové střechy naprosté ztlumení hluku v podkroví z dopadajících kapek. Vysokou odolnost proti větru pak ocení všichni ti, jejichž střecha bývá vystavena častým povětrnostním vlivům. Kvalitní šindelové střechy bývají nejvíce doceněny v zimním období, protože odolávají silným větrům i vydatnému sněžení. Díky dřevěnému záklopu, na který se šindele pokládají, unesou tyto střechy i několikametrové závěje sněhu. Šindele odolávají jakýmkoliv výkyvům počasí a jsou používány jak v chladném počasí za polárním kruhem v Kanadě, tak v tropických oblastech Afriky či Indonésie.
 

Krása detailu
Pokládka šindelů je velice jednoduchá a rychlá, a proto je možné mít novou střechu hotovou během několika málo dní. Díky dokonalé schopnosti šindele kopírovat svůj podklad je možné takovéto střechy modelovat do různých architektonických detailů jako jsou věžičky, vikýře, okna a další členitosti. Jediným typem šindele je možné pokrýt celou střechu včetně všech detailů, takže střecha působí kompaktně a není nutné dokupovat další nákladné a na pokládku složité příslušenství, jako jsou např. koncovky, či hřebenáče, které by zbytečně prodražovaly stavbu. Šindele se pokládají na střechy se sklonem 15°–90°.
 

Postup pokládky
Pokládka šindelů je dle standardizace jednou z nejrychlejších a nejsnadnějších typů pokládky střešní krytiny. Na dřevěný záklop (někdy též nazýváno bednění) vytvořený z vyzrálých prken či OSB desek, který je oplechován u okapové hrany, se pokládá pojistná hydroizolace: asfaltové pásy na skelné rohoži, či stále častěji používaný lehký podkladní pás, který zajišťuje nejen odolnost proti vodě, ale také vyrovnává částečně případné nerovnosti záklopu. U sklonu pod 20° je nutné používat samolepivé podkladní pásy, či zajistit 50% přesah nesamolepivého pásu.


 

Po zajištění bočního závětrného plechování se již pokládají jednotlivé šindele. Pro hřebeny či nároží se používají výřezy ze šindelů, které se přes hřeben čí nároží přehnou. Pro uchycení šindelů je nutné používat dostatečně dlouhé korozi odolné hřebíky. Jelikož šindelová střecha dokonale uzavře prostor pod šindeli, je nutné zajistit dostatečné odvětrání takovéto střechy. Nasávání vzduchu, dostatečná mezera pod záklopem a vyfukování vzduchu v hřebeni střechy je důležitým předpokladem pro dlouhodobě funkční střešní systém.

 

Diskutujte

redakce