Přemýšlíte, co vše ještě musíte na zahradě před zimou stihnout? V minulých dílech jsme se zabývali trávníkem a výsadbou stromů, dnes se podíváme, jak zazimovat zbytek zahrady – skleník a zahradní jezírko. A poradíme vám také, jak naložit s odpadem...

Zazimování zahrady bychom již neměli odkládat, počátkem listopadu je ten nejvyšší čas. Každý pozemek si potřebuje po vegetačním období odpočinout. Chceme-li příští rok sklidit bohatou úrodu, měli bychom začít s přípravami již nyní.

Po podzimní sklizni pozemek lehce zkultivujeme a můžeme naset zelené hnojení, běžně se prodává. Patří mezi přirozená organická hnojiva, používáme jej ke zlepšení obsahu organické hmoty a podněcování života v půdě. Použít můžeme např. řepku, hořčici, oves, pelušku, bob.

Rostliny necháme nízce narůst a zarýváme ještě před květem do půdy (podle toho, jak narostou, buď ještě nyní, nebo zjara). Zapracujeme je do půdy v čerstvém stavu, nebo lehce uvadlé. Pokud máme možnost, zarýváme i uleželý chlévský hnůj. Koňský nebo kravský hnůj lze zakoupit i v granulované podobě.

Volné záhony před zimou zryjeme, souběžně s rytím zapravujeme kompost, případně minerální hnojiva, nejčastěji vápníme. Nepoužíváme však hnojiva s rychle přístupným dusíkem (např. ledky), neboť zde se dusík odplaví se srážkami. Dodáme půdě živiny, provzdušníme ji a obnovíme půdní mikroorganismy. Aktivní život se v půdě odehrává v horních 20 cm, s přibývající hloubkou ho ubývá.

Ochrana nově vysazených stromů
Stromky je nezbytné zabezpečit před velkými výkyvy teplot, nejnebezpečnější jsou mrazivé noci a slunce, které se opírá do kmene ve dne. Kmínky a místa štěpování obalíme netkanou textilií, jutou nebo filcovými pásy, které je ochrání nejen před slunečními paprsky, ale i před vysoušením od větru a mrazu. Alternativním řešením je použití plastových matných obalů. Nepoužíváme obaly ze slámy, které mohou sloužit jako útočiště různých škůdců. Dobrým řešením je i vápenný nátěr (vápenným mlékem), nanášený po celé výšce kmene, který odráží sluneční paprsky a brání přehřívání kmene. Musíme také zabezpečit, aby se zvěř, hlavně zajíci, pod zábranou neprohrabala. Proto se přidává také pozinkované pletivo a zapouští se do země. Nahoře musí být dostatečně vysoko!

Zazimování skleníku
Při zazimování skleníku postupujeme podobně jako u zazimování záhonů. Odstraníme všechny zelené zbytky a záhony zryjeme. Neuhrabáváme je, aby zemina promrzla, zlepší se tím její struktura. Pro dezinfekci skleníku použijeme sirné knoty. Zavěsíme je do prostoru skleníku, zapálíme a skleník necháme těsně zavřený minimálně 2 hodiny. Samozřejmě ve skleníku nezůstaneme, hned po zapálení knotů jej opustíme.

Až začne sněžit, tíha vlhkého sněhu tlačí na skla a může je prolomit. Sníh pravidelně odstraňujeme nebo konstrukci podepřeme. Použijeme silnější prkna, hustotu jejich rozmístění určíme podle sněhových podmínek v dané oblasti.

Zazimování zahradního jezírka
Důkladnou péči potřebuje jezírko. Průběžně odstraňujeme zejména padající listí, stejně jako další organické nečistoty. Pokud bychom tak neučinili, listí by klesalo na dno, kde by vytvářelo hnijící kal. Ideální pomůckou je speciální síťka.

Některé choulostivé rostliny, jako např. tropické druhy leknínů či vodní hyacinty, je třeba z jezírka vyndat a přes zimu uložit v nádobě s vodou na teplejším nepromrzajícím místě, třeba do sklepa či zimní zahrady. V našem jezírku se nachází například puškvorec, blatouch a kosatec, které mohou přes zimu zůstat na dně jezírka. Pamatujme ale na to, že pokud chceme rostliny v jezírku nechat, musí mít jezírko dostatečnou hloubku. Pokud je naše jezírko mělké, je nezbytné rostliny i ryby z vody vytáhnout. Pobřežní rostliny přes zimu nevyžadují žádnou zvláštní péči, necháváme je na místě.

Pokud chováme v jezírku teplomilné živočichy, je opět nutné je nechat přezimovat v teple, nesnesou teploty nižší než 10 °C. Přemisťujeme ale pouze vyloženě teplovodní živočichy, jako např. želvy a akvarijní rybičky. Pokud má jezírko 1 m a více, většina druhů běžných ryb může bez problémů přezimovat v něm, u dna se totiž drží stálá teplota okolo 4 °C. To vidíme na příkladu našeho jezírka, ve kterém se chovají kapři Koi. Pokud ryby v jezírku zůstávají, je ideální, když má jezírko písčité či bahnité dno, aby se tam živočichové mohli schovat. Jakmile teplota klesne pod 12 °C, přestaneme ryby krmit, které při této teplotě již potravu nepřijímají.

Z jezírka vždy odstraníme čerpadlo a všechny další vodní prvky (jako např. filtry a UV lampy). Z veškerého zařízení odstraníme vodu, necháme vyschnout a uložíme na suchém bezmrazém místě. Pokud v jezírku přezimují rostliny či ryby, je naprosto nezbytné zajistit, aby zcela nezamrzla hladina. Do jezírka tedy vložíme plovák proti úplnému zamrznutí vodní hladiny, který vytvoří prostor pro únik kalových plynů. Mohou tak bez problémů probíhat nezbytné výměnné procesy mezi vzduchem a vodou.

Kompostéry a kompostování
Zbytky z podzimního úklidu zahrady určitě zkompostujeme. Pokud chceme kompostovat větve, musíme je nejprve nadrtit. Ale pozor, do kompostu nepatří rostliny napadené nemocemi, shnilé plody, kořeny košťálovin, plevele se semeny. Určitě sem také neodkládejte zbytky jídel, kosti, maso, mléčné výrobky a samozřejmě kovy, textil, plasty, sklo.

Nejjednodušší je kompostování v kompostéru. Zabírá mnohem méně místa než kompostování v hromadě, je estetičtější, také má sofistikovaný systém větracích otvorů, proces probíhá rychle, navíc je můžeme otevírat ze všech stran. Kompostér vybíráme podle velikosti a materiálu, ze kterého je vyroben. V součastné době jsou nejoblíbenější plastové kompostéry. Pro vytvoření kvalitního kompostu je nezbytné vrstvy z jednotlivých druhů odpadů střídat. Zelené, tzn. dusíkaté vrstvy, jako např. zelené pozůstatky rostlin a posekaná tráva, prokládáme vrstvami hnědými, tedy uhlíkatými, jako jsou např. suché větve a listí.

Podívejte se také na:
Trávník na podzim
Podzimní péče o trávník
Plíseň sněžná v trávnících
Podzimní údržba zahrady
Podzimní hnojení
Výsadba ovocných dřevin
Výsadba živého plotu
Výsadba živého plotu s mykorhizou
Výsadba okrasných dřevin a živých plotů
Okrasné dřeviny v nádobách, výsadba a výživa
Sloní trus jako hnojivo