Další pokračování v úpravě záhonu, navazujeme střední částí. Příprava podkladu se opakuje jak v předešlém díle a soustředíme se na rostliny. Ve středové části se vysazují různé kvetoucí trvalky. Charakterizujeme rostliny a nároky a zdůvodníme post...

V předešlém příspěvku jsme dokončili první třetinu záhonu, základ výsadby tvořily v návaznosti na stávající jedli nízké jehličnany a pro oživení pár trvalek, které s nimi barevně korespondují. Povrch je vysypán drobnou kamennou drtí a bude doplněn ještě většími valouny. Navazující část se po sejmutí drnu opět poryje, vyčistí, doplní hnojivo, uhrabe a na povrch se napne silná tmavá agrotextilie jako ochrana proti růstu plevelů (postup shodný jako v předešlém díle). Křížem se proříznou místa, do kterých se vysadí trvalky. Tato část záhonu bude barevně i tvarově nejvýraznější v létě. Ve středu budou vysazeny nejvyšší trvalky (řebříček, kokardy, vysoké rozchodníky, ostrožka, krásnoočko, rudbékie, floxy atd.), abychom vytvořili pohledové zvlnění plochého terénu a ještě více záhon oddělili od okolní travnaté plochy. Směrem k okrajů se budou výsadby postupně snižovat (můžeme zopakovat i nízké odrůdy vyšších druhů ze středu) a na okraji vysadíme nizoučké kobercové druhy, které celou kompozici stmelí.

Využijeme zde například různé druhy mateřídoušky, ale také nízké rozchodníky. Vybíráme rostliny, které dobře prospívají na slunečném stanovišti a nevyžadují zvláštní péči. Základním mottem záhonu je nejen krása, ale také minimální údržba. K výsadbě používáme statné trvalky z kontejnerů. Silné rostliny jsou zárukou rychlého zapojení porostu a požadovaného estetického výsledku.
 

Po výsadbě i další dny pečlivě zaléváme. Aby záhon i opticky působil mnohoznačněji, vysypeme na této části povrch barevnou dřevěnou štěpkou. Nicméně podklad musí rostliny jen doplňovat, nikoliv přebíjet, musíme být při výběru barevného odstínu střídmí.

Správně založený trvalkový záhon bude i při minimální údržbě půvabný po řadu let.