Představíme vám jedli nejen jako tradiční lesní dřevinu, ale ukážeme vám různorodost sortimentu. Povíme si, že jedle lze použít pro pěstování v rámci přírodních výsadeb, okrasných kompozic i pro výsadbu do nádob. A nastíníme základní pěstební požadavky.
Jedle již za dob Keltů byla posvátným stromem zimy. Také původní pralesy na našem území tvořily četné porosty jedlí. Dožívá se přes 300 let. Majestátný vzhled a pravidelný pyramidální růst, syté vybarvení jehličí a výrazné, převážně vztyčené šišky řadí jedle mezi nejkrásnější jehličnany.
Mezi jedlemi převládají mohutné stromy, původní naší dřevinou je jedle bělokorá (Abies alba), dorůstá do 40 i více metrů. Krásné exempláře zastupuje také jedle ztepilá (A. grandis) nebo jedle sibiřská (A. sibirica). Určitě nejen na vánoční stromky je krásná jedle stejnobarvá (A. concolor) s „kartáčovitou“ strukturou nebo bohatá upravená jedle korejská (A. koreana). Jedle ojíněná na rozdíl od většiny jedlí dobře snáší znečištěné (městské) prostředí, horka a letní sucho.
Na mnohých současných zahradách není dost místa pro mohutné stromy, doporučujeme tedy sáhnout po kultivarech, zde najdeme stromy kolem 15 m (např. převislá A. alba ´Pendula´), ale také vysoké 1 m nebo skoro poléhavé (zkroucená A. alba ´Tortuosa´, plazivé A. concolor ´Gable´s Weeping a ´Wattezii Prostrata´). V kultivarech je také více barevných tónů, jehličí sytě zelené, stříbřitě vybarvené i zlatavé odstíny. Oblíbený je zakrslý oblý kultivar voňavé jedle balzámové ´Nana´, vysoký 0,5–1 m. Mezi pozoruhodnosti botanické zahrady se řadí kultivar jedle japonské (A. firma).
Jedle jsou oblíbené solitéry, ale používají se také do volných prostorných skupin. Vytvářejí temnější kulisy pro světlé předsadby z jiných rostlin. Většina druhů dobře ladí se smrkem, také s borovicí a tisem, dubem, bukem, stálezelenými křovinami a vyššími trvalkami.
Na půdu i polohu jsou jedle náročnější než smrky, vyžadují hlubokou živnou dobře propustnou a přiměřeně vlhkou půdu a nesvědčí jim slunečný úpal a větrné polohy. Výborně prospívají na místech mírně zastíněných nebo obrácených k severu. Pro menší zahrady a skalky se hodí nízké a zakrslé typy, vyjímají se ve vřesovištních partiích, v sousedství vlhkomilných a stínomilných rostlin, kapradin apod.
Udělal nám všem radost a doufám, že i celá partička kolem projektu "Jak vaří Češi" udělala radost i jemu. První radost jsme měli z toho, když pozvá...
Celý článek»
Vložit příspěvek