Rakytník řešetlákový je pěkný dlouhověký keř, který můžeme díky jeho nenáročnosti snadno pěstovat. Kromě jeho okrasné funkce jej lze pěstovat i pro plody, které mají léčivé účinky. V reportáži si o všem pohovoříme.

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) je často v průběhu sezony nenápadný a naši pozornost skutečně přiláká až na podzim, kdy se začínají vybarvovat jasně červené (oranžové) plody. Právě ony přinesly tomuto vitálnímu keři název citron severu. Obsahují velké množství vitaminů.

Je to opadavý keř, pochází z Evropy až severní Číny, dorůstá výšky 2,5 až 4 m, někdy má podobu řídkého keřovitého stromku. Kvete na jaře, ještě před rašením, zhruba v březnu, a to nevýrazně žlutě. V sezoně jej zdobí šedavě stříbřité úzké listy. Vzhledově může v našich chladných podmínkách částečně připomínat olivu. Vrcholné období, kdy je na rakytník krásný pohled, nastupuje se zráním vejčitých plodů.

Rakytník vyniká jako pionýrská dřevina, není náročný na půdu, roste na půdě propustné, lehké i kamenité, neutrální až vápenité. Je pionýrskou dřevinou, zaléváme jej jen po výsadbě. Později stačí doplňovat do půdy vápník. Pevně koření, výborně zpevňuje svahy. Dokonce má tendenci rozrůstat se do okolí, u jednotlivých odrůd je třeba si ověřit právě tuto vlastnost, aby nám neprorostl k sousedům.

Odnožování keřů uvítáme při zpevnění pozemku, jinak raději použijeme fólii bránící nežádoucímu prokořenění. Vysazujeme jej na prosluněná místa. Používá se jako startovní porost, jako ovocná dřevina i jako dřevina okrasná. Vysazují se také na dělící pásy nebo podél plotů, ale vynikne i jako solitéra.

Oranžové vejčité plody jsou přisedlé na větvích a zůstávají na keři dlouho do zimy. Jsou velkou ozdobou zahrady. Plody jsou jedlé a stále více se využívají jejich léčivé účinky.

Bobule dozrávají na samičích rostlinách, potřebujeme tedy dva jedince, je to rostlina dvoudomá. Jeden opylovač (samčí rostlina, např. Pollmix) postačí na 6–10 samičích rostlin (např. Leikora). Vysazuje se do sponu 2,5 x 3 m. Větve jsou trnité, často se sklízí tak, že se celé seřežou, nechají přemrznout a plody se oklepou. Plodí nejpozději třetím rokem po výsadbě. Je naprosto mrazuodolný.

Plody rakytníku, ale i listy a kůra jsou bohaté na biogenní látky. Využívá se čerstvá i sterilovaná šťáva, protlaky, dřeně či džemy. Rozmačkané plody včetně semen se také míchají s olejem a posléze filtrují, olej je skvělý na popáleniny, omrzliny, pro regeneraci kůže po nadměrném slunění (obsahuje také vysoké množství karotenu) a různé kožní defekty včetně regenerace tkání po ozařování.

Šťáva se používá na podpoření správné funkce trávicí soustavy. Rakytník se také uplatní při léčbě žaludečních vředů, podobně jako brusinky působí přímo na bakteriálního původce choroby. Podporuje krvetvorbu a má příznivý vliv na srdeční aktivitu. Kromě známého vitaminu C obsahuje řadu dalších B1, B2, B6, P, K, E, F, mikroprvky, důležité aminokyseliny atd. Neschází ani v pěsticí kosmetice.

Podívejte se také na:
Výběr toho nejlepšího: Loskutákova bylinková zahrádka
Bylinky povzbuzující, zklidňující, afrodiziakální
Vysazování a pěstování bylinek
Léčivé bylinky
Pěstování léčivých hub
Echinacea vám zvýší imunitu
Bazalka – čerstvá novinka
Rozmarýn
Šalvěj
Gynostema – léčivá rostlina
Americké brusinky: Sklizeň a použití