Plazi na zahradě

Publikováno 23. 4. 2012
Zdroj: TV Nova

S jarem se probouzí veškerý život, a tak možná s překvapením zjistíme, že na zahradě máme také plazy včetně hadů. Čím blíže jsme přírodě, tím spíš nás to potká. Nepodléhejme panice, můžeme opravdu obývat ve většině případů prostor společně. A co tedy dělat, když na zahradě objevíme třeba hada? Zjistíte v reportáži.

Nejčastěji se na zahradách setkáváme se slepýšem. Dalším společníkem bývají užovky. Mezi lidem se proslýchá, že se zase rozmáhají zmije, přesto na běžné zahrádce bývají spíš výjimečně. Větší pravděpodobnost je například na lesních mýtinkách, nekosených nivách podél vodních toků a u rybníků nebo v hromadách dřeva a suchých zídkách u osamělých chat a chalup uprostřed přírody.

Hadi patří mezi tzv. chladnokrevné živočichy, tedy teplota těla závisí na teplotě okolí. Nebuďme proto překvapení, když nyní najdeme hada, který se sotva vleče. Rád by utekl, ale prostě to nejde, je celý ztuhlý. Hadi se také svlékají z kůže a tehdy jsou více ohrožení. Necháme je na pokoji, nebudeme do nich píchat, ani po nich nic házet.

Možná nás překvapí, že slepýš křehký (Anguis fragilis) ani není podle zoologických pravidel had, ale patří mezi ještěry. Bývá různě zbarvený – šedý, žlutohnědý, červenohnědý, na bocích má pruh a na břiše je temný. Živí se červy, slimáky, pavouky a hmyzem, tedy na zahradě je vesměs k užitku. Je naprosto neškodný, lidé jej zabíjejí neprávem, jen proto, že vypadá jako had.

Užovka obojková (Natrix natrix) je nejčastější užovkou a má nezaměnitelný vzhled. Bývá 1–1,5 m dlouhá, má štíhlé tělo s vejčitou hlavou a za hlavou má po stranách výrazný žlutý půlměsíc. Loví obojživelníky, myši a větší hmyz. Hojná je na březích vod, ale najdeme ji také dále od vody. Vajíčka často klade do kompostu.

Užovka podplamatá (Natrix tessellata) je pokrevní sestrou užovky obojkové, obývá poměrně speciální prostředí v teplých částech naší republiky. Svým životem je velmi úzce spjata s vodním prostředím, a proto se nejčastěji vyskytuje na březích některých našich řek. Živí se drobnými, často plevelnými nebo nemocnými rybkami, a proto bývá někdy označována jako doktor vod.

Užovka hladká (Coronella austriaca) se vzhledem podobá zmiji, má trojúhelníkovou hlavu i kresbu a doplácí na to často životem. Obývá listnaté lesy, kamenité stráně, lomy, náspy. Žere ještěrky, často jiné hady, méně třeba mláďata myší a v nouzi i žáby, není vázaná na vodu. Při ohrožení kouše, ale není to bolestivé, jedovatá tato užovka, stejně jako ostatní druhy našich užovek, není.
Užovky se vyskytují do výšky 700–800 m n. m.

Užovka stromová (Zamenis longissimus) má z našich hadů všechna NEJ. Je naším největším hadem, je nejvzácnější, pohybově nejnadanější a nejelegantnější, nejvyhledávanější překupníky a pašeráky a patří mezi nejohroženější. Žije pouze na několika málo místech v naší republice, živí se výhradně hlodavci, a proto je potravním konkurentem našeho jediného jedovatého hada – zmije obecné.

Zmije obecná (Vipera berus) má zavalité tělo, které prudce přechází v krátký ocas (užovka má dlouhý ocas a ladnou linii), typickou cik cak kresbu. Na rozdíl od užovky má zorničku svislou, do štěrbiny, typické „hadí oko“, užovky i slepýš mají kulaté „lidské“ oko. Je jedovatá, pro zdravého dospělého nepředstavuje smrtelné nebezpečí, samozřejmě je ohrožením pro děti a citlivé jedince. Až na výjimky se nevyskytuje v nížinách, ale zato šplhá až do vrcholků hor. Je plachá. Uštkne, když se cítí ohrožena nebo když na ni šlápneme. Ráda se vyhřívá ráno a za poledne na kamení apod. Sežere velké množství různých myší, v přírodě je užitečná.

Čím ještě odlišíme zmiji od užovky: užovka je velmi hbitá a nikdy se při ohrožení nestáčí do útočné pozice. V akutním pocitu nebezpečí i syčí a se zavřenou tlamou naznačuje útok, ale ani tehdy nekousne. Kousnout dokáže jen při bezprostředním ohrožení, při napadení apod. Zmije je pomalejší a v ohrožení se stočí do klubka, vztyčí hlavu a zastrašuje. Při kousnutí závisí míra reakce také na množství jedu v dutých zubech.

Hadi poměrně citlivě reagují na otřesy půdy a odplazí se pryč. Jinak jsou „hluší“, takže nějaké „disko“ na ně, na rozdíl od kuny, nezabere. Nevyhledávají krátce posečenou trávu a udržovaná místa, navíc na vysečených plochách bude had daleko lépe viditelný a snadněji se zaplaší.

Všechny druhy našich hadů jsou zákonem přísně chráněné, a proto je zakázáno je chytat, zraňovat, rušit nebo zasahovat do jejich prostředí. Chceme-li plazům prospět, můžeme jim vymezit na zahradě nějaký skrytý kout, hromádku kamení nebo dřeva. Jsou totiž stále ohrožováni a hubeni nejrůznějšími zásahy do přírody, automobilismem, jedy v zemědělství. Mají čím dál méně klidného životního prostoru. Při troše vstřícnosti mohou zahradu obývat s námi. Zlikvidují spoustu nežádoucích hlodavců a hmyz. A protože téměř nemají chuťové buňky, nejsou vybíraví!

Kdo se hadů panicky bojí nebo má jiný problém s hadem, může se obrátit na odborníky. Na tel. čísle 723 940 177 vám rádi poskytnou veškeré potřebné informace, ale po dohodě i provedou zásah (popřípadě jeho provedení zajistí), který povede ku prospěchu hada i spokojenosti majitele pozemku.
 

 


Mohlo by vás zajímat:
Biologicky na krtky a plísně
Hnojivo odpuzující krtky
Slimáci – granule na ničení
Mravenci – účinná likvidace
Hadi
Ochrana přírody
 


 

Staňte se fanoušky Loskutáka na Facebooku

TV Nova