Pokojová rostlina - toulitka, anturie

Aktualizováno 29.06.2017


Mezi poměrně nenáročné pokojovky, byť to tak na první pohled nevypadá, patří toulitky – anthuria.

Donedávna se prodávaly výhradně jako řezané exotické květiny. Květ působí jakoby z vosku. Jedná se o tropickou rostlinu, která velmi dobře roste v běžném teplém bytě. Nesnese na zimu chlad. Při standardní péči nijak zvlášť netrpí chorobami a škůdci a i při napadení se dobře léčí. Nové kompaktní kultivary již nejsou náročné ani na větší prostor.


Dlouhodobě se dají pěstovat na parapetu přistíněného okna.
Anturie, botanicky toulitky (Anthurium) známe především jako řezané exotické květiny, ale velmi dobře se pěstují také v interiéru jako pokojovky, zejména nyní, kdy se již dodávají rostliny nízkého kompaktního růstu. Toulitku bychom mohli charakterizovat jako rostlinu světlých stinných míst. Původ hledejme v Guatemale a na Kostarice.
 

Díky zvláštně zatočeným stonkům květenství, které navíc působí voskově, toulitky výstižně nazývají v anglicky mluvících zemích také „rostlina plameňák“. Vlastní květenství je méně nápadná úzká palice, ale parádu tvoří toulec, který ji obklopuje. Každý „květ“ vydrží zhruba dva měsíce a vězte, že rostliny se většinou jedním nespokojí. Při běžné péči květe od jara do podzimu. Listy jsou tmavě zelené, sytě vybarvené, zašpičatělé. Jsou hezké i v době, kdy rostliny nekvetou. Mohou mít ke 20 cm. Pěstujeme je samostatně, nebo ve skupinách tropických rostlin.


Nároky: Dostatek světla, nikoliv však slunce – v zimě na světlé okno (východní, i severní) v létě podle potřeby přistíníme. Pěstební teplota 21 °C, v zimě nevystavujeme teplotám pod 16 °C. V zimě rostlinu mírněji zaléváme, v létě a době aktivního růstu vodou nešetříme a postřikujeme i listy. Za plné vegetace hnojíme každé dva týdny slabším roztokem hnojiva.


Pěstební nástrahy: Chraníme před průvanem a většími změnami teploty. Nevystavujeme chladu, rychle se mění i barva květenství, ztmavne, nebo má skvrny (platí i při nákupu řezaných rostlin).


Květenství robustnějších druhů je někdy potřeba podpírat. Prach z listů raději nestíráme, povrch je velmi jemný, jen ostříkneme.
Zeminu potřebuje s vysokým podílem rašeliny a rašeliníku, dobré jsou také kokosové brikety, prolehčené pískem. Přesazujeme zjara, když je rostlina větší jak květináč 16, dělením trsů. Mladé rostliny hned zalijeme a nesmí přeschnout.


Žluté listy – nedostatek vláhy, ale pozor, také přelití nebo chladno.
Choroby – houbová choroba – suché hnědé skvrny – ihned nasadíme fungicid. Ze škůdců toulitky napadají červci a svilušky (známka suchého prostředí), někdy i mšice. Listy pravidelně kontrolujeme a rosíme.


Nejčastější jsou kultivary s červeným toulcem, ale najdeme také růžový (Pink Champion, Tender Love – růžovo - zelený, bílý (Champion) nebo červený toulec se žlutobílou palicí či celé červené květní stonky. Původní pěstované druhy jsou Anthurium andreanumA. scherzerianum, ale s současné době jsou velmi populární pokojové hybridy, které mají sice menší květy, ale ve větším množství a rostliny jsou nižší a velmi kompaktní. Specialitkou je A.clarinervum, které kvete velmi nevýrazně,skoro jej můžeme přirovnat k zeleně kvetoucí trávě, ale listy jsou sytě tmavě zelené s bílou žilnatinou.
 


Přečtěte si také:

Nejznámější orchidej

Juka, dračinka, dracéna

Araukárie v interiéru


Kumihimo

Kumihimo

Také vám slovo kumihimo zní, jako by se jednalo o bojové umění? Tak tomu ale…