Zahradní domky

Publikováno 31. 5. 2011
Zdroj: TV Nova

Představíme si výběr několika zahradních domků: dřevěné, kovové a ty z masivního plastu. V nabídce máme domky různých velikostí. Ty menší (do 9 m²) se snadno zaplní menšími nástroji (zahradnické nůžky, lopaty, rýče, pilky, květináče, konve) a většinou se do nich vejde i zahradní sekačka. K velké zahradě, o kterou pečujeme pomocí zahradního traktoru, pak potřebujeme domek větší, aby zároveň sloužil jako „garáž“. Současně se do nich vejde mnoho dalších věcí a můžeme si tam připevnit i poličky, umístit regály a popřípadě přidat i další úložné prostory. Velké zahradní domky pak mohou dokonce sloužit jako pracovna v zahradě nebo pokoj pro hosty.

Zahradní domky jsou většinou zaskleny nerozbitným plexisklem a vybaveny zámkem s cylindrickou vložkou.
 

Domky z masivního plastu: jsou vyrobeny ze směsi polypropylenu a polykarbonátu. Vyznačují se snadnou montáží, protože se prodávají již s hotovým podlahovým panelem. Starat se o ně téměř nemusíme, neboť jsou bezúdržbové a vyžadují minimum péče. Další výhody domků z plastu: jsou uzamykatelné, mají ventilací, což oceníme především v parných letních měsících, a samozřejmě také úložné police. Domky z plastu jsou také levnější. Zajímavé řešení nabízí možnost napojení libovolného počtu kusů na sebe. Nic se tedy nestane, pokud zjistíme, že je nám domeček příliš malý – stačí dokoupit další díl!
Kovové zahradní domky vynikají odolností. Prakticky se dají velmi dobře použít po celý rok a dostatečně chrání nářadí před povětrností i odcizením. I přesto, že jsou zhotovené z oceli, jejich hmotnost se pohybuje okolo 80 kg a snadno se přemisťují. Povrch kovových domků se upravuje pozinkováním a lakem.

Dřevěné zahradní domky
jsou atraktivní především svým přírodním vzhledem, který nenarušuje ráz zahrady a dobře zapadnout i do širšího okolí. . Životnost domku je závislá na kvalitě a typu dřeva. Nejvhodnějším je samozřejmě dřevo tvrdé, ale bohužel je také nejdražší. Zcela běžně se používá například kvalitní, vyzrálé, sušené smrkové dřevo.

Dnes už většinu zahradních domků, ať jsou z jakéhokoliv materiálu, pořídíme jako skládačku, s kterou si poradí průměrně zručný kutil. Asi nejtypičtějším zástupcem je například malý domek z přírodního severského smrku o rozměrech 162 x 162 cm. Stěny z 16 mm tlustých prken se při montáži vkládají do speciální konstrukce z masivních trámků, a to bez použití hřebíků. Větší domky zase využívají systému montáže do vyfrézovaných zářezů. Konstrukce je tedy velmi jednoduchá. Většinou půjde o různé velikosti dřevěných hranolů a podlahových prken.

Průměrně manuálně zručný člověk postaví tento domek určitě sám, zhruba za 4 – 5 hodin. Domky se dodávají jako připravená skládačka, potřebujeme většinou jen kladivo a vrtačku.

Malé domečky, pouze na skladování nářadí, základy nepotřebují. Položíme-li ale domek přímo na podklad, například trávu, musí být dřevo dokonale ošetřeno proti vlhkosti (dehtový nátěr, izolační fólie). Lepší variantou je štěrkový základ. Vyhloubíme jámu o půdorysu domku, min. 10 cm hlubokou a vysypeme štěrkem, důkladně zarovnáme, utužíme. Pod domek se také hodí dlažební desky nebo podezdívka.

Větší zahradní domek by měl rozhodně stát na pečlivě připraveném podkladu. Pevný základ je zárukou dlouhé životnosti a stability. Domku pak také neublíží vlhkost. Při budování základů se nabízí dvě možnosti:
Základová deska: představuje jednoduché řešení. Stačí vykopat jámu o ploše velké jak půdorys domku do hloubky 30 cm. Na 15 cm silnou vrstvu štěrkuse položí PE fólie a na ni 6 cm silná vrstvu betonu. Na vrstvu betonu se položí ocelová rohož (tzv. kari-síť) a vyplní zbývajícím betonem. Beton se stáhne a nechá ztvrdnout. Výhodou této metody je vcelku jednoduché provedení.

Betonové dlaždice: základ je stejný jako u předchozí varianty. Do hloubky 30 cm se vykope plocha ve velikosti domku, zasype štěrkem hrubším (vespod) a jemnější frakcí (nahoře), důkladně utuží a nakonec zakryjte betonovými dlaždicemi 30 x 30 cm.

Všeobecně platí, že stačí na střechu položit podle předpisů střešní lepenku, která je standardní součástí dodávky. Kdo chce mít střechu odolnější, může položit navrch bitumenové šindele, které jsou k dostání v červené či zelené barvě a v různých tvarech. Šindele jsou vhodné především při sklonu střechy kolem 25 %. Možnou a trochu luxusnější variantou jsou samozřejmě i pálené či betonové tašky, které používáme na klasických střechách. U domků s vodorovnou střechou postačí základní krytinu potáhnout gumovou fólií, které je vodovzdorná a materiálovým složením se podobá například fólii jezírkové. Další variantou, jak vyřešit stavbu střechy, je i polykarbonátová deska.

Při stavbě zahradního domku musí být dodržovány místní stavební předpisy. Menší zahradní domky často nepodléhají schvalovací povinnosti, ale při umístění stavby na hranici pozemku mohou nastat problémy. Když nahlásíme na příslušném úřadě úmysl stavět domek, nic nepokazíme a v případě dalších náležitostí nás úřad vyzve. Schvalovací povinnosti jsou upraveny region od regionu rozdílně! Ze zákona však není potřeba stavební povolení ani ohlášení pro jednopodlažní nevytápěné budovy bez pobytových místností či hygienických zařízení do 25 m2 zastavěné plochy a do výšky 5 m, což většina průměrných domků na nářadí splňuje.
 

Přečtěte si také:
Uložení nářadí
Ošetření a opravy zahradního nářadí
Ošetření zahradního nábytku

 

Staňte se fanoušky Loskutáka na Facebooku

Nova.cz