Péče o roubenky – ošetření roubených stěn

1. Zavítáme do památkové rezervace Betlém v Hlinsku, která je proslulá dřevěnými domky. Jak náročné bylo v minulosti postavit takovou roubenku? Jak se roubenky ošetřovaly? A jak je tomu dnes, jakým způsobem se starat o roubenou stěnu historické roubenky? To vše a mnohem více se dozvíme z této reportáže.

Ve zdejší oblasti bylo nejdostupnějším stavebním materiálem v minulosti dřevo. Většina lidí na vesnici uměla se dřevem pracovat. Na speciální práce při stavbě domu (například postavení krovu) si pozvali řemeslníky specialisty – tesaře. Již samotná příprava dřeva byla náročná. Bylo přesně vymezeno období, kdy bylo vhodné kácet stromy a jejich kmeny využít jako trámy pro stavbu obydlí.

Roubenky na vesnicích procházely určitým stavebním vývojem tak, jak se vyvíjely potřeby i názory jejich obyvatel. První velkou změnu způsobil vývoj topeniště. Od vaření na otevřeném ohni se přešlo k vaření na plátech kamen či sporáků. Roubenkám přibyl kamenný nebo zděný komín. Časté požáry zase vedly k nařízení, které vydala Marie Terezie – prostor kolem topeniště musel být vyzděn. Proměňoval se i povrch roubených stěn – od odkrytého roubení s bílými spárami, přes bílení celých stěn, až po omítnutí stěn a nahození klasickou omítkou.

V minulosti nebylo tak agresivní ovzduší, jako dnes, stavělo se z vyschlého dřeva, takže naši předci konzervaci stěn příliš neřešili. Stěny se zpravidla natíraly lněnou fermeží. Pokud nějaký trám napadla hniloba, hospodář jej vyměnil. V současnosti se však o roubenky musíme starat pečlivěji. Právě proto je zde konzervátor SLS Vysočina, který má bohaté zkušenosti a informuje nás o způsobech napadení roubených konstrukcí hmyzem nebo houbami, pohovoří s námi dále o prevenci, postupu, přípravkách i péči.

Vše a více ve videu.

 

 

Staňte se fanoušky Loskutáka na Facebooku

Nova.cz