Jak se ubránit chorobám a škůdcům na ovocných stromech

Aktualizováno 18.4. 2013 15:15
Zdroj: TV Nova

Abyste i příští zimu mohli konzumovat doma vypěstovaná jablka, broskve a další plody z vlastních ovocných stromů, je teď nejvyšší čas připravit stromy na nadcházející sezonu. Po zimě, kdy jsou stromy částečně oslabené, bývají hned zjara napadeny různými škůdci a chorobami, které dokážou zničit celou sklizeň. Neotálejte tedy s postřikem, ať už máte stromů jen několik, nebo celý ovocný sad.

Při jarním postřiku ovocných dřevin se používají specifické postřiky, které jsou většinou na bázi olejových přípravků, jež by při aplikaci v nevhodnou dobu mohly stromu naopak uškodit. Vyplatí se tedy s postřikem vyčkat do doby, kdy pominou mrazy a teplota neklesá pod 7 °C. Ideální zpravidla bývá přelom března a dubna, kdy nehrozí poškození dřeviny v důsledku postřiku. Zároveň by mělo vládnout bezvětří a nemělo by se schylovat k dešti, ani několik následujících hodin pršet, aby se postřik stihl vstřebat. Postřiků existuje nepřeberné množství, proto bychom se měli orientovat především podle druhu ošetřovaných dřevin a škůdců, se kterými bojujeme.

Stromům mohou škodit v první řadě přezimující škůdci, kteří přečkali zimu pod kůrou či v koruně stromu. Jedná se jak o vyspělé dospělce, tak především o jejich zárodky a vajíčka. Mezi nejčastější škůdce řadíme mšice, svilušky, štítenky nebo píďalky. Ty zničíme jarním postřikem, který jim v podstatě zabrání v dýchání a oni se udusí. Lepší je s postřikem vyčkat na teplejší dny, kdy škůdci aktivněji dýchají a postřik je tak účinnější.

Za červostí plodů jádrovin stojí většinou pilatka jablečná, u slivoní se pak jedná o pilatku švestkovou či žlutou. Červivost často způsobují i housenky obaleče, které napadají jak jabloně, tak i slivoně. Proti nim je nutné zasáhnout postřikem v době, kdy na těchto stromech odkvétají květy, aby nedošlo k poškozování malých plodů.

Nejhojnější stromy našich zahrad – jabloně často sužuje strupovitost, která je způsobena cizopasnými houbami. Strupovitost se projevuje oválnými červenooranžovými skvrnami, které se ke konci léta změní v bradavičnaté výrůstky. Abychom těmto následkům předešli, je nejvhodnější provést první postřik jabloní ještě před začátkem května a následně ho opakovat ihned po odkvetení.

U jabloní se rovněž objevuje choroba jménem padlí jabloňové, které se projevuje bělavě moučnatými povlaky na listech či kmeni stromu. Následkem bývá redukce růstu, deformace rostliny a usychání listů. Stromy lze v době vegetace chránit fungicidními přípravky před začátkem kvetení. Previcur energy

Hrušně, většinou trpí podobnými, ne-li stejnými chorobami jako jabloně. Ochrana stromu je z toho důvodu stejná. Specifickou chorobou hrušní je rzivost hrušně. Ta napadá jak listy, tak i plody. Projevuje se oranžovými skvrnami na svrchní straně listů a deformovanými plody. Ochranu postřikem je vhodné provést před květem a v průběhu květu stromů přípravkem, který současně působí i na padlí. Discus.

Častou chorobou je i hnědá skvrnitost listů hrušně, která, jak již pojmenování napovídá, se projevuje hnědými skvrnami na listech a zapříčiňuje usychání rostliny. Strom je vhodné ošetřit fungicidními přípravky při rašení pupenů.

Broskvoně potřebují především pravidelně ošetření proti kadeřavosti, se kterou se setkal snad každý zahrádkář. Postřik se správně provádí ještě před viditelným rašením pupenů, kdy teploty neklesají pod 7°C. Důležité je ošetřit celý povrch všech větví, omýt je tak, abyste kadeřavosti nedali šanci.

U slivoní se často objevuje takzvaná šarka švestky, která však napadá i broskvoně či třešně. Příznaky napadení jsou světle zelené až žluté prstence na listech, skvrnité plody, které předčasně dozrávají a mají fádní chuť, která je způsobena nedostatkem cukrů a kyselin. Přenašečem viru je hmyz, především mšice, jejichž hubením částečně předejdeme nákaze.

Někteří zahrádkáři se mohou setkat rovněž s puchrovitostí švestky, která způsobuje, že plody jsou zelené, protažené a deformované a postupem času opadávají, aniž by dozrály. Postřik je nejlepší provést na začátku rašení měďnatými fungicidy.

Onemocnět může i drobné ovoce. Postrachem pro maliníky je tzv. mozaika, což je virová choroba šířená mšicemi. Příznakem napadení rostlin jsou světlé žilky na listech maliníků a skvrny na listové čepeli. Choroba má za následek celkové zakrnění a živoření rostliny, které se odráží v nízkých výnosech. Napadení maliníků se bráníme insekticidními postřiky, které zahubí přenašeče viru – tedy mšice.

Pokud jste na výhonech, listech nebo bobulích angreštu našli bílý a později hnědý povlak, můžete si být jisti, že máte co dočinění s chorobou nazývanou padlí americké. Abyste si mohli pochutnat na angreštech, je nutné pečlivě odstranit už v předjaří všechny podezřelé výhony a poté opakovaně aplikovat postřik. Zároveň jako prevence poslouží i prosvětlení keříků a shrabání spadaného listí a veškerých zbytků pod keřem. Zde použijeme stejný přípravek jako u jabloňového padlí. Previcur energy

Tip odborníka:
„K postřikům používejte takové postřikovače, které odpovídají výškám a rozsahu dřevin, které s nimi ošetřujete. Berte ohled i na počet ošetřovaných stromů, kterému přizpůsobte velikost nádoby - na pár stromů vystačí postřikovače s objemem 3-5 litrů. Na větší zahradu se hodí 10 až 12 litrové postřikovače s úhlovou tryskou na teleskopické tyči. Na práci v sadu o 20 a více stromech si už pořiďte motorovou konev,“ radí Jiří Orlíček z OBI Frýdek-Místek

 

 

Staňte se fanoušky Loskutáka na Facebooku

Nova.cz