Výsadba ovocných dřevin

Publikováno 25. 10. 2011
Zdroj: TV Nova

Podzim je pro zahrádkáře hektickým obdobím, před zimou je třeba na zahradě stihnout mnoho věcí. Dnes se zaměříme na výsadbu ovocných stromků a keřů. Poradíme vám, jak je správně vysadit a jak o ně pečovat, abyste se mohli těšit z plodů vlastní ovocné zahrady.

Moderní zahradu charakterizují nejen prvky estetické, ale i intenzivní způsoby pěstování. To se týká především ovocnářské části zahrady, kde se snažíme o to, aby na co nejmenší ploše bylo možné vypěstovat maximum ovoce a vše zároveň působilo přehledně a uspořádaně. Stále častěji se ovocné dřeviny zařazují i do zahrad okrasných a dají se pěstovat také v nádobách.

Podzimní měsíce, říjen a listopad, jsou nejvhodnější dobou pro výsadbu ovocných stromků. Stromy je možno zasadit i na jaře, během března a dubna. Ale ty z podzimní výsadby rychleji přirůstají a lépe se vyvíjejí. Jako vždy je zde výjimka – výsadbu broskví a meruněk v chladnějších polohách zvážíme podle průběhu počasí.

 


Jaký strom vybrat a kam ho umístit


Prvním krokem je výběr ovocného stromku či keře. Náš výběr ovlivňuje mnoho faktorů – orientace na světové strany, velikost zahrady, kvalita půdy či nadmořská výška. Proto je lepší vše prodiskutovat s odborníkem, který již má se zakládáním zahrad zkušenosti.

V nížinách můžeme pěstovat téměř vše, ale se zvyšující se nadmořskou výškou klesá počet druhů, které jsou vhodné – tam volíme např. višně, třešně a jádroviny. V potaz musíme brát i to, zda je strom samosprašný či potřebuje k opylení druhý strom.

Stejně důležitý je výběr místa. Rostlina dobře poroste jen na správném místě. Ovocné dřeviny vždy potřebují slunné místo a propustnou půdu. Místo také ovlivní i výběr stromku, každý druh má totiž své specifické požadavky na klimatické podmínky. Zatímco jabloně a třešně jsou přizpůsobivé, meruňky a broskvoně jsou velmi citlivé, potřebují chráněné a prosluněné stanoviště, teplé místo.

Místo také vybíráme v dostatečné vzdálenosti od sousedních pozemků tak, aby tam strom v dospělosti nezasahoval. Vzdálenost uzpůsobíme podle velikosti stromu v dospělosti. Doporučený odstup u větších tvarů je až 5 m.

Před sázením prokypříme zhruba 2 m2 půdy na hloubku rýče. Samotná jáma by měla být asi 1,5krát větší, než je průměr kořenového balu rostliny. Hloubku jámy volíme podle kořenového systému, aby se tam rostlina pohodlně vešla, kořeny se nesmějí ohýbat. Sázíme-li rostliny bez kořenového balu, nesmíme je zapomenout zhruba 24 hodin před výsadbou namočit. Pokud jsme koupili rostliny v kontejnerech, namáčet je nemusíme, stačí je před výsadbou hodně zalít.

 


Vlastní výsadba


Vybraný stromek před výsadbou nejprve pořádně prohlédneme. Odstraníme poškozené kořeny, podíváme se na korunu, případně z ní odstraníme poškozené větve, odstřihneme je na vnější očko a daná místa ošetříme stromovým balzámem. Stejný postup dodržujeme i při výsadbě drobného ovoce.

Při výsadbě je důležité, aby kořeny ihned čerpaly z půdy vláhu a živiny. Před výsadbou je zkrátíme tak, aby dřevo na řezu bylo bílé nebo smetanově žluté. Korunku seřezáváme vždy až na jaře po zasazení, na podzim tento řez nikdy neprovádíme.

Do vyhloubené jámy nasypeme jako podklad kvalitní vyzrálý zahradnický kompost. Můžeme přidat i granulovaný hnůj. Zapravíme jej do spodní části, aby se nedostal do přímého kontaktu s kořeny.

Při sázení dbáme na to, aby místo očkování stromu (tj. ztloustlé místo) bylo na šířku dlaně nad výškou půdy. Pozor na příliš mělkou výsadbu, při které kořeny zasychají. Vyvarovat se ale musíme i příliš hluboké výsadbě. Moc hluboko zasazený stromek se špatně ujímá, kořeny mají málo kyslíku, rostlina je tzv. udušená, neroste příliš dobře a navíc začíná pozdě plodit.

Mladé stromky, zejména prostokořenné, potřebují oporu. Do vyhloubené jámy tedy narazíme opěrný kůl. Poté vysadíme stromek. Stromek v jámě narovnáme, kořeny postupně zasypáváme kompostem a zeminou a půdu utužíme. Zalijeme a dosypeme zbytek zeminy tak, aby kolem kmene vznikla mělká mísa. Stromek opatříme ochrannou síťovinou.

Pokud by se nám stalo, že na podzim vysazený stromek na jaře neraší, vyjmeme ho z půdy, kořínky znovu seřízneme a namočíme asi na 48 hodin do vody. Pak jej opět vysadíme a zhruba do šesti týdnů by měl stromek narašit.

 


Vysazujeme drobné ovoce


Nezbytnou součástí ovocné zahrady jsou kromě stromků i ovocné keře, jako např. rybíz, angrešt, maliník či ostružiník.

Keře vysazujeme s rozestupy zhruba 1,5–2 m, černý rybíz potřebuje o trochu více prostoru, proto jej vysazujeme cca 2–2,5 m od sebe. Při výsadbě dáme na dno jamek dobře uleželý kompost a sázíme zhruba o 5 cm hlouběji, než byly sazenice ve školce.

Jednotlivé keříky upravíme před výsadbou. U rybízu zkrátíme poškozené nebo příliš dlouhé kořeny. V nadzemní části rostliny ponecháme 3–6 silných výhonů, které jsou cca 40 cm dlouhé. Na jaře je zkrátíme na 2–3 očka.

Keřový angrešt seřízneme krátce, tj. na 1–2 očka. Na jaře příštího roku vybereme 5–8 výhonů a ostatní odřízneme, ponechané výhony zkrátíme asi o 1/3.

U maliníku musíme dát pozor na zaschnutí kořenů. Sázíme jej proto hlouběji, cca 50–60 cm. Jednoleté sazenice zkracujeme na 30–40 cm. Ostružník sázíme stejně jako maliník, je však méně náročný na vyhnojené půdy.

 


Podívejte se také na:
Podzimní údržba zahrady
Zimní řez stromů
Říjen na zahradě – výsadba dřevin a údržba kompostu
Výsadba okrasných dřevin a živých plotů
Výsadba živého plotu
Výsadba živého plotu s mykorhizou
Okrasné dřeviny v nádobách, výsadba a výživa
Výsadba a ošetření drobného ovoce
Výsadba dřevin s balem
Rakytník
 

 

Staňte se fanoušky Loskutáka na Facebooku

TV Nova